MÍSTO KONÁNÍ
XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti se uskuteční na zámku v Mikulově.
GPS: 48,8072950°N; 16,6368278°E
Doprava
Do Mikulova se můžete dopravit autobusem (zastávka Mikulov, 22. dubna; 700 m od zámku) nebo vlakem (zastávka Mikulov na Moravě; 1,5 km od zámku). Pro cestu z železniční stanice do centra můžete využít autobus 585 (jede zhruba každou hodinu), nejblíže zámku jsou zastávky Mikulov, 22. dubna a Mikulov, poliklinika.
Podrobnosti o spojeních jsou na stránkách http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/.
Pokud zvolíte dopravu autem, musíme Vás upozornit na velmi omezenou možnost parkování v blízkosti zámku, doporučujeme zaparkovat auto v místě Vašeho ubytování a na místo konání konference se přepravovat pěšky.
Historie města a zámku
Území pod Pálavou bylo vždy důležitým bodem pro obranu hranic Českého království. Strážní a obranné stavby zde byly budovány již od 11. a 12. století, první písemná zpráva pochází z roku 1173. V průběhu 13. století byl na vápencových útesech zbudován kamenný hrad, který byl Přemyslem Otakarem II. udělen v léno rodu Liechtensteinů.Od konce 16. století do roku 1945 byl v držení rodu Dietrichsteinů, za jejichž vlády město dosáhlo největšího rozkvětu. Výjimečnou osobností města byl kníže, kardinál a olomoucký biskup František z Dietrichsteina (1570–1636), který se zasadil o stavební, hospodářský i kulturní rozvoj celého města. Vývoj Mikulova zabrzdilo obsazení Švédy roku 1546 a zhoubné požáry v letech 1663 a 1719.
Díky své geografické poloze bylo městovždy přirozeným centrem setkávání různých kulturních a náboženských etnik. Vedle soužití Čechů a Němců se zde od poloviny 15. století utvářela silná židovská komunita a od 16. století zde působili také novokřtěnci (anabaptisté).
Významné památky a zajímavosti
Zámek
Svou dnešní podobu získal zámek za vlády rodu Dietrichsteinů. V roce 1945 při ústupu německé armády do základů vyhořel a v 50. letech 20. století byl náročně opraven zásluhou Spolku pro obnovu mikulovského zámku. Zámek je obklopen zámeckou zahradou, jedním z největších zahradních areálů hradního typu České republiky.Zahrada byla založena na přelomu 16. a 17. století a současné vegetační a kompoziční úpravy zdůrazňují původní záměr tvůrců – odkaz k italské barokové zahradě. Zajímavostí květinových záhonů jsou původní druhy rostlin okolní přírody (kavyly, koniklece, hlaváčky, třemdavy, apod.) a stálá botanická expozice, která návštěvníkům představuje rostliny skalní vápencové stepi a teplomilných stepních trávníků šípákových doubrav a dubohabřin Panonie na jižní Moravě.
Historické náměstí
Dnešní podoba náměstí pochází z konce 16. století a v první polovině 17. století vznikla řada renesančních domů, z nichž některé se dochovaly v téměř nezměněné podobě. K významnějším patří Sgrafitový dům U Rytířů a kanovnický dům zbudovaný biskupem Františkem z Dietrichsteina pro kanovníky mikulovské kapituly. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony a monumentální barokní sousoší Nejsvětější Trojice.
Dietrichsteinská hrobka
V dolní části náměstí byl v 17. století postaven kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta a na jeho jihozápadní části byla vybudována pohřební kaple. Po požáru z konce 18. století byla kaple přestavěna na rodinnou hrobku a byly sem přeneseny ostatky členů rodiny z kostela sv. Václava.
Církevní památky
K významným církevním památkám patří kostel sv. Václava z počátku 15. století, barokní kostel sv. Jana Křtitele patřící k areálu piaristického gymnázia anovogotický kostel sv. Mikuláše. Ten sloužil do roku 1945 německým evangelíkům, poté jej v roce 1997 odkoupila pravoslavná církev a přebudovala na pravoslavný chrám.
Mikulov se také pyšní nejstarší křížovou cestou v Čechách. BiskupFrantišek z Dietrichsteina ji nechalzbudovat jakoprojev vděčnosti Bohu za překonání morové epidemie, která sužovala město v roce 1662. Její součástí je kaple sv. Šebestiána, ochránce před morovou nákazou, na vrcholu Svatého kopečku. Roku 1865 sem byla přenesena mikulovská Černá Madona loretánská a začala tradice mariánských poutí.
Památky židovské komunity
Mikulovská židovská obec byla jednou z nejvýznamnějších na Moravě. Naučná stezka zahrnuje třináct významných zastavení včetně synagogy z 16. století, renesančních domů, židovského hřbitova a rituálních lázní.
Svatý kopeček (363 m.n.m.)
Je součástí Pavlovických vrchů a v roce 1992 byl vyhlášen přírodní rezervací díky mnoha chráněným rostlinným druhům rostoucím na skalní stepi na jižních svazích (např. kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Na stepích se hojně vyskytuje teplomilný hmyz a ve stěně opuštěného lomu hnízdí výři velcí.
Kozí hrádek
Jedna ze tří skalních dominant města. Odedávna se podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno a Vídeň. Na vrcholu byla v 15. století zbudována dělostřelecká věž, což přispělo ke zlepšení obranné techniky města, především zámku.
Vrch Turold (385 m.n.m.)
Vrch na severním okraji města patří k nejstarším přírodním rezervacím na území dnešní CHKO a biosférické rezervace Pálava. Je budován bělošedým, na fosilie bohatým vápencem. Ten zde byl lámán už od roku 1873 a těžba odkryla několik jeskyní, mezi nimi archeologicky významnou Turoldovu jeskyni, kde zimuje kriticky ohrožený vrápenec malý. Územím prochází naučná stezka, která návštěvníkům přiblíží informace o rostlinách, živočiších, geologické stavbě a paleontologických a archeologických nálezech.
Vinařství
Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko Římané a v období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže Mikulov se záhy stal významným vinařským střediskem. Zdejší chráněné vinařské trati patří k nejteplejším místům jižní Moravy a na vápenitých svazích se daří především bílým odrůdám vín. Mezi nejrozšířenější odrůdy patří zejména Ryzlink vlašský. S vínem se v Mikulově setkáte na každém kroku a možnost ochutnat zdejší vína nabízí mnoho vináren, vinoték a vinných sklepů (http://www.mikulov.cz/turistika/sluzby/vino-a-vinarska-turistika/).
Další informace
Regionální muzeum v Mikulově (http://www.rmm.cz/index.html)
Město Mikulov (http://www.mikulov.cz/cz/)
Turistické informační centrum (http://www.mikulov.cz/turistika/turisticke-informacni-centrum-mikulov/)