Limnospol

Česká limnologická společnost sdružuje vědecké, vědecko-pedagogické a odborné pracovníky a studenty v oboru teoretické a aplikované limnologie. Limnologie je vědní obor, který se zabývá výzkumem kontinentálních vod ve všech jejích aspektech - fyzikálním, chemickém a biologickém, jak v povrchových vodách (jezera, údolní nádrže, rybníky, tekoucí vody a mokřady), tak i podzemních vodách. Členy Společnosti jsou specialisté na hydrologii, hydrochemii, hydrobiologii, taxonomii a ekologii vodních organismů, mikrobiologii, technologii úpravy pitné vody a čištění odpadních vod, jakost vody z hlediska jejího užití. Česká limnologická společnost je členem Rady vědeckých společností ČR a European Federation for Freshwater Sciences (EFFS).

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ ČLS A ČVTVHS

Dne 28. března 2019 uspořádaly na Novotného lávce v Praze společně Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost a Česká limnologická společnost diskuzní fórum, jehož tématem bylo „Hospodaření s vodou v krajině“. Hlavním cílem této akce, které se zúčastnilo 44 odborníků z obou společností, bylo vzájemně diskutovat o problematice vodního režimu krajiny, hospodaření se zdroji vody v povodí a hledání vhodných opatření k omezení následků hydrologických extrémů. Výsledkem je společné prohlášení, které si můžete (společně s prezentovanými příspěvky) přečíst a stáhnout v Aktualitách.

OTEVŘENÝ DOPIS (PDF ke stažení)

Na schůzi valného shromáždění jsme všemi hlasy přijali výzvu směrovanou na politiky i veřejnost. V nejbližších dnech se budeme snažit, aby text zaujal co nejvíce lidí, tak nám držte palce! Nápady, jak s textem co nejlépe uspět, vítány.

My, členové České limnologické společnosti, se systematicky a profesně věnujeme otázkám spojeným s vodou v naší zemi i v Evropě. Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách. Naše krajina ztratila schopnost účinně zadržovat vodu, což se projevuje zvýšenou tendencí k suchu a povodním. Zároveň voda v krajině plní důležitou klimatizační funkci – krajina bez vody se rychle přehřívá. Z krajiny, která nedokáže v celé své ploše zadržovat vodu, se navíc vyplavuje zvýšené množství znečišťujících látek, zejména živin a pesticidů, které znehodnocují naše nenahraditelné zdroje povrchové i podzemní vody.

Vědci a odborníci již získali dostatečné množství poznatků o nebezpečích, která nám hrozí. Víme také, jak se rizikům bránit a jak poměry v krajině zlepšit, abychom dalším generacím předali krajinu, která bude umožňovat zdravý život.

Zásadní nedostatek vidíme zejména ve dvou oblastech. Především musíme napravit CELOU krajinu a nikoli pouze některé její části, protože její jednotlivé části, tedy například potoky, lesy, zemědělská půda, přehradní nádrže a rybníky jsou vzájemně propojeny a fungují jako celek. Druhou zcela nedostatečně fungující oblastí je realizace již dávno známých opatření. Proto se dnes setkáváme s rozpadem našich lesů a s degradací našich zemědělských půd, což jsou také hlavní příčiny nedostatečného zadržování vody v krajině. Vinou odkládané realizace nápravných opatření nedokážeme ani rozumně hospodařit s dešťovou vodou ve městech a naše vody, včetně zdrojů vody pitné, stále nemohou dosáhnout dobré jakosti a dobrého ekologického stavu.

Apelujeme na představitele politické sféry, aby se poctivě věnovali otázkám vody, která propojuje celou Zemi a propojuje i nás samotné s Přírodou. Tato problematika je silně zanedbaná a bez soustředěného úsilí ji zlepšit nedokážeme.

Zároveň se obracíme na celou naši veřejnost, aby se aktivně zajímala o své životní prostředí a aby dala politikům jasně najevo, že otázka dalšího vývoje naší krajiny – a tím i zdravých podmínek pro život – nám není lhostejná.